Subjektivní stanovení zákalu zkušební trubicí ve výuce fyziky resp. chemie na druhém stupni ZŠ na příkladu přírodních vod.

Příklad provedení a vyhodnocení:

9.8.1998 byly odebrány vzorky přírodní vody z rybníka v Utěšenovicích a to v následujících hloubkách: 0 cm, 70 cm, 140 cm, 210 cm, 280 cm a ze dna v hloubce 375 cm. Přičemž ze dna byly odebrány dva vzorky, neboť při prvním odebrání došlo ke zvíření usazenin, druhý vzorek byl odebrán po vysedimentování usazenin.

Vyhodnocení

Uvádí se hloubka ponoření desky. Výsledky hodnot menších než 1 m se uvádějí na nejbližších 10 mm. Výsledky hodnot větších než 1 m se uvádějí na nejbližších 0,1 m. Z naměřených hodnot se vypočte průměrná hodnota, tj. sečtou se všechny naměřené hodnoty a výsledný součet se podělí celkovým počtem měření. Výsledné číslo udává průměrnou hloubku, ve které byla zkušební deska při pohledu shora právě postřehnutelná.

Výsledek

Tyto vzorky byly změřeny ve zkušební trubici a výsledky jsou uvedeny v tab. 4. Chyba při stanovení hodnot zákalu zkušební trubicí je cca 10 %, po zaokrouhlení dle normy na nejbližších 10 mm se chyba udaná v procentech pro velké hodnoty zákalu zvětšila, např. pro vzorek zčeřené vody ze dna na 25 %. Zkušební trubící rozlišíme pouze větší rozdíly zákalu mezi jednotlivými vzorky kapaliny. Např. mezi dnem a hladinou, ale nerozlišíme zákal vzorků vody odebrané z hloubek lišících se o 70 cm.